Venkovní výuka je ucelené poznávání jednoho místa v několika na sebe pevně navazujících krocích. Každý z kroků má v celku nezastupitelný význam a přesně stanovené cíle. Učitel má však velkou svobodu při výběru konkrétních aktivit, které může v jednotlivých fázích využít, tak aby co nejlépe dosahoval stanovených cílů.
Žáci přichází potřetí na místo zvolené pro daný cyklus Venkovní výuky. Srovnávají obecné principy a složky zapojené do ideálního fungování daného ekosystému s realitou jejich místa.
Zvažují a vysvětlují dopad změn způsobených přírodními nebo lidskými vlivy na jednotlivé složky nebo procesy probíhající v daném ekosystému.
Rozumí vlivu a síle lidského jednání a jeho dopad. Uvedou příklady vztažené na zkoumané místo a přírodu jako celek.
Klíčové otázky této fáze jsou:
„Jaké jsou jednotlivé složky tohoto místa a jak spolu souvisí?“
„Co se stane, když…?“
Úloha učiteleUčitel pomáhá žákům třídit znalosti a pojmenovávat souvislosti mezi jednotlivými složkami ekosystému. S pomocí otevřených otázek, příkladů a zkušeností vede žáky k objevování souvislostí a jejich aplikaci na konkrétní příklady spojené s místem zvoleným pro daný cyklus Venkovní výuky. |
Aktivita žákaŽáci objevují a formulují souvislosti mezi jednotlivými složkami zkoumaného místa, které znali nebo objevili v průběhu cyklu Venkovní výuky. Tyto souvislosti dokáží aplikovat na konkrétní situaci v místě Venkovní výuky nebo zobecnit na obecně platné přírodní zákony. |