Návaznost na RVP

Cíle základního vzdělávání

Metodika Venkovní výuky je v souladu s vytyčenými cíli základního vzdělávání v RVP ZV, zejména s níže uvedenými:

• umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení,
• podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů,
• vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě.

Klíčové kompetence

Metodický přístup Venkovní výuka je zaměřen k utváření a rozvíjení všech klíčových kompetencí, které jsou považovány za rozhodující v etapě základního vzdělávání. Těmito kompetencemi jsou:

• kompetence k učení,
• kompetence k řešení problémů,
• kompetence komunikativní,
• kompetence sociální a personální,
• kompetence občanské,
• kompetence pracovní.

Vzdělávací oblasti

Svým obsahem má Venkovní výuka blízko k vzdělávací oblasti Člověk a příroda, která zahrnuje vzdělávací obory Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis. Žáci dostávají příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se.

Konkrétně lze určit očekávané výstupy, u nichž realizací všech tří fází Venkovní výuky, dojde k jejich naplnění. 

Žák:

• P-9-7-01 uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi,
• P-9-7-02 rozlišuje a uvede příklady systémů organismů – populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému,
• P-9-7-03 vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam,
• P-9-7-04 uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému,
• P-9-8-01 aplikuje praktické metody poznávání přírody,
• P-9-8-02 dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody.

Průřezová témata

Nedílnou součástí základního vzdělávání jsou průřezová témata. Ve vztahu k Venkovní výuce lze považovat za nejvýznamnější průřezové téma Environmentální výchova, které svým obsahem výrazně koresponduje s Venkovní výukou.

Průřezové téma Environmentální výchova stejně jako Venkovní výuka:

V oblasti vědomostí, dovedností:

• rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí,

• vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování,

• umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí,

• poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí,

• ukazuje modelové příklady jednání z hledisek životního prostředí a udržitelného rozvoje žádoucích i nežádoucích,

• napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i mezinárodní úrovni,

• seznamuje s principy udržitelnosti rozvoje společnosti,

• učí hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů,

• učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své názory a stanoviska.

V oblasti postojů a hodnot:

• přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty,
• vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů,
• vede k pochopení významu a nezbytnosti udržitelného rozvoje jako pozitivní perspektivy dalšího vývoje lidské společnosti,
• podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí,
• přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí,
• vede k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí,
• vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví.

Z pohledu tematických okruhů je ve vazbě na Venkovní výuku nejdůležitější tematický okruh Ekosystémy.