Venkovní výuka je ucelené poznávání jednoho místa v několika na sebe pevně navazujících krocích. Každý z kroků má v celku nezastupitelný význam a přesně stanovené cíle. Učitel má však velkou svobodu při výběru konkrétních aktivit, které může v jednotlivých fázích využít, tak aby co nejlépe dosahoval stanovených cílů.
Žáci přichází podruhé na místo zvolené pro daný cyklus Venkovní výuky.
Žáci podrobně zkoumají místo na úrovni kognitivní – pracují s informacemi, formulují otázky, určují postup práce, zkoumají, vyhodnocují, prezentují nové zkušenosti a znalosti.
Žáci pracují systematicky a dlouhodobě. Orientují se v probíhajícím procesu, sdílí a spolupracují.
Klíčové otázky této fáze jsou:
„Co žije/roste na tomto místě?“
„Jaké jsou biotické/abiotické podmínky pro život na tomto místě?“
„Co se tady děje?“
„Co tu není na první pohled vidět a přesto to má pro danou lokalitu a její složky význam?“
![]() |
Úloha učiteleÚlohou učitele je během druhé fáze podporovat nadšení žáků k bádání a objevování, vede je ke kvalitní práci a smysluplné interpretaci výsledků. Dokáže náležitě ocenit všechny nové a nečekané objevy žáků a motivuje je k dalším. Učitel je průvodcem a pomocníkem při obtížných krocích druhé fáze. Vhodnými otázkami a postupy vede žáky ke kvalitním závěrům jejich práce. Učí žáky pracovat s chybou, jako příležitostí a prostředkem k učení (se). |
![]() |
Aktivita žákaŽáci, často ve skupinách, formulují své poznatky o místě, volí témata bádání a kladou si otázky vedoucí k dalšímu poznávání místa. Plánují a realizují svůj výzkum. Aktivně a smysluplně realizují vytyčený postup. Vyhodnocují výsledky svého bádání. Své zkušenosti a poznatky o procesu i místě zpracují do smysluplného celku a sdílí s kolektivem. |