Do terénu s kontinuem!

Chcete učit venku, a nezapomínat přitom na klíčové kompetence žáků? Chcete u nich cíleně rozvíjet environmentálně odpovědné jednání? Nabízíme vám pomůcku – Vývojové kontinuum odpovědného jednání k přírodě a lidem.

Vývojové kontinuum představuje sadu cílů, které zjednodušeně řečeno rostou spolu s žáky.

U mladších žáků si proto obvykle vybíráme jednodušší cíle z počáteční úrovně, a když jich dosáhnou, pustíme se do těch pokročilejších. Ne vždy ale rozhoduje jen věk, často jsou to zkušenosti s určitými typy aktivit či osobnostní nastavení žáků a tak můžeme začít na nižší úrovni i se staršími žáky či dospělými a naopak. Důležité je zvolit takovou úroveň cíle, která bude pro naši skupinu dosažitelná.

Odpovědné jednání k přírodě a lidem je chování založené na odpovědném rozhodování směřujícím ke kvalitnímu životu a dobrému životnímu prostředí.

Toto jednání považujeme za klíčovou dovednost v budoucnosti, která čeká nás i naše žáky. Samozřejmě nevíme, jaká přesně bude. Nastupující generace ale už reflektuje, že problémy životního prostředí jsou stále více propojenější a naléhavější.  Našim cílem není mladé lidi strašit, ale připravovat je na řešení problémů, kterým se nevyhneme.

Jaké oblasti můžete s využitím kontinua venku rozvíjet? Nahlédněte na příklady aktivit!

VNÍMAVOST

Vztah k přírodě, navozování kontaktu a zájmu o ni. Venku to půjde mnohem lépe než přes stránky učebnice či fotky z Internetu.

JARNÍ PŘÍRODA

Ukázková aktivita – počáteční úroveň

Rozvíjený cíl: Pozoruje a všímá si různých rostlin, zvířat a jevů přímo v přírodě.

Doporučený věk: na ZŠ v Přerově to zvládli prvňáci, ale bavit to bude i ty mnohem starší. Na ZŠ ve Skřipově dělali podobnou aktivitu deváťáci v angličtině.

Zadejte žákům tvořivý dlouhodobý úkol: zpracovat formou libovolné prezentace (Powerpoint, výstava, plakát,...) jarní přírodu. Vyjasněte předem kritéria – výstup musí obsahovat přírodniny, a musí zde být zastoupeno třeba něco barevného, voňavého, pichlavého, jedlého, krásného,… něco, co jde zlomit, ohnout, odfouknout,… Fantazii (vaší i žáků) se meze nekladou!

 Fotografie: ZŠ Přerov, Dagmar Bouchalová

BIODIVERZITA ČTVERCE

Ukázková aktivita – pokročilá úroveň

Rozvíjený cíl: Vnímá a oceňuje rozmanitost přírodních jevů, rostlin, zvířat a krajiny.

Doporučený věk: spíše 2. stupeň a starší žáci, na Lipce tuto aktivitu využíváme i s učiteli

Vyrazte ve výuce přírodopisu za humna. Nahlédněte do okolní krajiny a nechejte žáky odhadnout, kde bude větší biologická rozmanitost (biodiverzita) rostlinných a živočišných druhů. Na louce nebo v lese? A co třeba rumiště za školou či lesní lem? Vytyčte si pomocí provázku prostor 1 x 1 metr a nechejte skupiny, aby ho podrobně prozkoumaly – není nutné druhy pojmenovat, stačí odlišovat různé druhy. Výsledky mohou starší žáci graficky zpracovat a společně představit. Co očekávali? O kolik to bylo více či méně? Čím jsou dané rozdíly? Jakou hodnotu má pro člověka biodiverzita?

 Fotografie: SEV Chaloupky, Martin Kříž

Přehled dalších cílů k rozvíjení oblasti Vnímavost

ZPĚT na přehled oblastí

VZTAH K MÍSTU

Poznávání blízkých míst a budování pocitu sounáležitosti s nimi – vydejme se do parků, k potokům či jen za humna. Bez nás se tam žáci často nikdy nepodívají.

POCITOVÁ MAPA MÍSTA

Ukázková aktivita – počáteční úroveň

Rozvíjený cíl: Všímá si, jaké pocity vyvolávají různá místa v něm samotném i v jiných lidech. Uvědomuje si svůj vztah k určitému místu.

Doporučený věk: v této variantě cca od 5. ročníku ZŠ, lze upravit pro mladší (např. lze využít obrázky místo fotek)

Vyzkoušejte s žáky malou pocitovou anketu. Vydejte se na místa v okolí školy, místa si pojmenujte (např. u hřiště, před obchodem apod.). Nechejte žáky vyjadřovat na těchto místech své pocity: Jak na nás místo působí? Co se nám tu líbí, co ne? Co máme chuť tu dělat? Co bychom tu chtěli jinak, co nám vadí? Vyzvěte žáky, aby svoje pocity doplnili na místě fotkami na mobilní telefony, každý žák alespoň ze dvou míst. Doma si pak žáci fotky vytisknou, dopíšou svůj komentář a donesou je do školy. Vylepte ve třídě velké papíry s jednotlivými místy, a nechejte žáky, aby na ně nalepili svoje fotky s komentáři. Pak jednotlivá místa procházejte. Diskutujte v čem se pocity žáků shodují a v čem odlišují, proč to tak je?

LAND-ART A HODNOTA MÍSTA

Ukázková aktivita – pokročilá úroveň

Rozvíjený cíl: Vyjadřuje svůj osobní vztah k místu a uvažuje, jaké vlivy a důsledky má kladný nebo záporný vztah k místu. Zaujímá stanovisko k hodnotám místa i jeho problémům. 

Doporučený věk: 8., 9. ročník ZŠ, SŠ

Navažte na předchozí aktivitu, nebo využijte dostupné pocitové mapy z vaší obce (využívají se jako podklad pro zapojení veřejnosti do strategického rozvoje). Vydejte se s žáky na místa, která v těchto anketách vycházejí jako ta negativně vnímaná. Vyzvěte žáky, aby na místě zkoumali příčiny, ale i důsledky takového hodnocení. Nechejte je ve skupinách/dvojicích navrhnout a ideálně i realizovat drobnou změnu (např. formou land–artu), která by upozornila na nějakou hodnotu či přímo problém dosud negativně vnímaného místa (např. výrazně zarámujeme bujně vyhlížející kapradinu vyrůstající ze sesouvající se zdi). K motivaci můžeme využít fotografie děl land-artových či street-artových umělců.

Přehled dalších cílů k rozvíjení oblasti Vztah k místu

ZPĚT na přehled oblastí

SYSTÉMY A DĚJE

Procesy popsané v učebnicích se odehrávají jen kousek od školy – učme se o rybníku u rybníka a o lese v lese.

POZOROVÁNÍ VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ZVÍŘAT V OKOLÍ ŠKOLY

Ukázková aktivita – počáteční úroveň

Rozvíjený cíl: Na základě jeho dlouhodobého pozorování organismu popíše jeho potřeby.

Doporučený věk: 1. st. ZŠ, na ZŠ Droždín to zvládli i prvňáci (a na základě pozorování trénovali i psaní vět v jednoduchých diktátech)

Využijte přítomnosti živočichů, kteří se běžně vyskytují v okolí školy či přímo vaší třídy, a žáky tak přirozeně zajímají – např. ptáci na krmítku, veverky na stromech či některé větší druhy bezobratlých živočichů (střevlíci, slunéčka). Zeptejte se žáků, co všechno o těchto organismech vědí, a sepište to na papír. Poté je nechejte klást otázky – co o nich neví, ale zajímalo by je? Nechejte žáky, aby si ve skupinkách stanovili, jak mohou najít odpovědi na otázky přímým pozorováním těchto živočichů. Vyčleňte dostatek času k pozorování a poté sdílejte a zapisujte odpovědi skupin. Otázky se obvykle týkají potřeb těchto zvířat – čím se živí, jak spí apod. K vyplňování mohou žáci využít pracovní list. Na závěr shrňte co volně žijící zvířata v okolí lidských sídel potřebují. Otázky, které nezodpovíte přímým pozorováním mohou žáci doma zjistit v knížkách nebo na Internetu.

Fotografie: ZŠ Droždín, Bronislava Pecháčková

POTŘEBY DOMÁCÍCH ZVÍŘAT – MAZLÍČKŮ

Ukázková aktivita – pokročilá úroveň

Rozvíjený cíl: Porovná potřeby živých organismů (včetně psychických potřeb) a vysvětlí, jakým způsobem jsou v prostředí uspokojovány.

Doporučený věk: 9. ročník ZŠ, SŠ (etologie)

Tato aktivita není zcela venkovní – ale může být. Zadejte žákům úkol natočit na mobil krátké video, případně vyrobit jednoduchou prezentaci s fotkami, kde budou viditelné a popsané potřeby vybraného živočicha – doma chovaného zvířete, případně volně žijícího živočicha v blízkosti lidského obydlí. A to včetně způsobů, jakým jsou tyto potřeby naplňovány. Vytvořená videa/prezentace žáci nahrávají do sdíleného prostředí. V hodině si pak ve skupinách ukázky procházejí a popisují, jaké druhy potřeb u živočichů pozorovali, a jak je daní živočichové naplňují. Poté je seznamte se základními lidskými potřebami, např. formou Maslowovy pyramidy, a nechejte je odhadovat, které vrstvy potřeb různé druhy živočichů rovněž vyžadují. Výsledky sdílejte napříč skupinami.

 Fotografie: ZŠ Přerov, žáci 9. r. (videonahrávka)

Přehled dalších cílů k rozvíjení oblasti Systémy a děje

ZPĚT na přehled oblastí

BADATELSKÉ DOVEDNOSTI

Ne vše musí zaznít od učitele – nechejme žáky zkoumat, jak to v přírodě či v naší obci chodí.

CO SE STANE, KDYŽ…?

Ukázková aktivita – počáteční úroveň

Rozvíjený cíl: Formuluje předpokládáný výsledek výzkumu, který vychází z výzkumné otázky a je vyjádřený oznamovací větou.

Doporučený věk: 1. st. ZŠ

Využijte přirozené zvídavosti dětí hledat odpovědi na otázku, co se stane, když… Poslouží vám přírodní materiál, který snadno nasbíráte venku, např. semena rostlin, opadané listy, pupeny apod. Nechejte žáky odhadovat, co se stane, když je umístíte do různých podmínek. Poté dejte prostor k provedení těchto pokusů a porovnání výsledků. Můžeme využít jednoduché pracovní listy k zapsání výsledků a následné diskuzi. Učíme tak žáky formulovat vědecké hypotézy.

Fotografie: ZŠ Přerov, Jitka Štukavcová

KAUZA MOKŘAD

Ukázková aktivita – pokročilá úroveň

Rozvíjený cíl: Formuluje hypotézu vyjadřující vztah mezi dvěma proměnnými, které je možné za daných podmínek měřit.

Doporučený věk: 7.-9. ročník ZŠ, SŠ

Motivujte žáky k průzkumu místního ekosystému fiktivní novinovou zprávou. Jeden z občanů popisuje, že místní rybník má jen velmi málo vody a je z větší části zarostlý rostlinami, kvůli kterým zde již není místo pro volně žijící živočichy. Nazývá rybník mrtvou louží a vyzývá obec k urychlenému vyčištění břehů. Žáci odhadují, zda budou zarostlé břehové porosty poskytovat více či méně vhodných podmínek k životu pro další živé organismy, které ano, a které ne. Své předpoklady pak přímo na místě ověřují. Výsledky prezentují na fiktivním zasedání obecního zastupitelstva, kde se také vyjadřují k návrhu na vyčištění břehů od vegetace.

Fotografie: ZŠ Židlochovice, Petra Janková

Přehled dalších cílů k rozvíjení oblasti Badatelské dovednosti

ZPĚT na přehled oblastí 

ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

Okolí školy, fungování věcí v obci, stav okolní přírody – ne vše je vždy ideální. Všímejme si toho, hledejme příčiny, navrhujme a diskutujme nebo se rovnou pusťme do řešení.

DOPRAVNÍ ŠPIČKA – ROZHOVORY

Ukázková aktivita – počáteční úroveň

Rozvíjený cíl: Zjišťuje informace o problému od lidí, kterých se problém bezprostředně dotýká.

Doporučený věk: 1. stupeň ZŠ

Častým problémem dnešních škol je ranní dopravní špička, kdy zejména mladší žáky vozí jejich rodiče autem takřka před dveře školy. Vyšleme žáky, aby zjistili, nakolik je podle různých osob zapojených do problémů tento stav vážný a jaký názor mají na jeho řešení. Vyšleme je v menších skupinách např. za panem ředitelem, školníkem, některým z rodičů, učiteli. Skupiny pak interpretují, co se od zainteresovaných osob dozvěděli. Na závěr můžeme s žáky diskutovat, zda se jejich pohled na tento problém díky zjištěným informacím nějak změnil.

DOPRAVNÍ ŠPIČKA – STROM PŘÍČIN A DŮSLEDKŮ

Ukázková aktivita – pokročilá úroveň

Rozvíjený cíl: Provádí vlastní průzkum (např. dotazníky či rozhovory s klíčovými osobami zapojenými do problému). Shrnuje výsledky.

Doporučený věk: 2. stupeň ZŠ, SŠ

Se staršími či zkušenějšími žáky můžeme získávat relevantní informace přesnějším způsobem. Nejprve je necháme přesně popsat problém – tedy vožení žáků do školy autem, a pak společně pojmenováváme jeho příčiny. Ty zapisujeme do kořenů (ve schématu pod samotný problém). Mohou to být např. obavy o bezpečnost, nedostatek času či chybějící uzamykatelné prostory pro kola či koloběžky. Poté pojmenováváme důsledky tohoto problému – obvykle tento jev vede ještě k větší nebezpečnosti pro ty, kteří chodí do školy pěšky i ke stresovým situacím pro rodiče i žáky. Necháme žáky, aby zmíněné předpoklady ověřili jednoduchým průzkumem mezi těmi osobami, kterých se předpoklad týká. Výsledky výzkumu žáci zpracují a na jejich základě navrhují vhodná řešení, která pak prezentují a diskutují.

Přehled dalších cílů k rozvíjení oblasti Řešení problémů

ZPĚT na přehled oblastí

PŘIPRAVENOST JEDNAT

Když se pustíme do akce, žáci nemají být jen „ruce”, mají vědět „proč” a být přesvědčeni o smyslu – všímejme si toho, co se kolem nás děje a učme žáky, aby sami vybírali způsoby řešení.

CO DO PŘÍRODY NEPATŘÍ

Ukázková aktivita – počáteční úroveň

Rozvíjený cíl: Všímá si, jak lidé ovlivňují dění kolem sebe, a zvažuje možnosti vlastního zapojení.

Doporučený věk: 1. stupeň ZŠ

Připravíme žákům jednoduchou stezku v přírodním okolí školy. Vyznačíme ji např. fáborkami, nebo dlouhým provázkem, kterého se žáci drží a jednotlivě či ve dvojicích stezku prochází. Jejich úkolem je všímat si věcí, která do přírody nepatří, a ty si zapamatovat. Po cestě se povalují různé druhy odpadků, např. obal od bonbonu, PET láhev, ale i rozbitá hračka, knížka apod. Na konci tyto věci pojmenujeme. Ptáme se, proč je nemáme odhazovat volně v přírodě a kam s nimi. Starším dětem (cca od 4. ročníku) můžeme představit pyramidu, která upozorňuje, jak odpad nejen správně třídit, ale jak jeho množství snižovat. Které z nalezených odpadků by vůbec nemusely vzniknout?

ENVIRONMENTÁLNÍ OTISK

Ukázková aktivita – pokročilá úroveň

Rozvíjený cíl: Oceňuje snahy lidí pozitivně ovlivnit svoje okolí. Vyhodnocuje, jak se může on sám co nejúčinněji zapojit.

Doporučený věk: 2. stupeň ZŠ, SŠ

Vyrazte na průzkum okolí školy v růžových brýlích. Je užitečné dívat se na svět kolem sebe očima člověka, který pojmenovává problémy, stejně tak užitečné ale může být zaměřit se na to, co je dobré a funkční. Nechejte žáky ve skupinách fotit a popisovat, kde všude vidí místa, kde se daří přírodě i lidem (např. zelený balkon, zasakovací dlaždice, bezobalový obchod, cyklopruhy atd.). Skupiny pak svůj průzkum prezentují a vysvětlují, kde vidí užitečný přínos. Vytiskněte do další hodiny hlavní typy těchto opatření na papír a rozdejte jich vždy několik do skupin. Dejte skupinám prostor diskutovat je z různých pohledů: Která z nich tu byla vždy, a která se objevují až v poslední době? Která jsou nákladná a která skoro nic nestojí? Která z nich by žáci byli sami schopni a ochotni realizovat?

Přehled dalších cílů k rozvíjení oblasti Připravenost jednat

ZPĚT na přehled oblastí