Projekt celoročního bádání v blízkém okolí

Svobodná ZŠ Doma v lese, Libníč

Třída/věk žáků: 1.–2. třída / 6–8 let
Předmět/délka lekce: Člověk a jeho svět, matematika /1x45 min opakovaně během celého roku

Pomůcky

• oblečení do přírody,
• psací potřeby,
• podložky,
• záznamové listy,
• lupy,
• teploměry pro vodu a vzduch,
• provázek a 4 kolíky či velké hřebíky na vytyčení 1 m_².

Obsah výukové lekce

Žáci budou sledovat proměny teploty vody a vzduchu, život pod kameny a na louce v průběhu roku. Budou porovnávat rozdíly v teplotě vody stojaté a tekoucí a životní podmínky v různých prostředích.

Rozdělení do skupin (10 min)

Žáky rozdělíme do tří skupin podle badatelských témat, kterým se budou věnovat:

• měření teploty,
• život pod kamenem,
• život na louce.

Seznámíme žáky s pomůckami, které budou používat.

Měření teploty (20 min)

• teplota stojaté vody v rybníce,
• teplota tekoucí vody v potoce,
• teplota vzduchu u rybníka,
• teplota vzduchu u potoka.

Žáci odečtou na teploměrech teploty vzduchu a vody, zapíší výsledky a porovnají je mezi sebou.

Záměrem je opakovat uvedená měření během roku (každý měsíc) a porovnávat je mezi sebou.

Život pod kamenem (20 min)

Žáci zvednou kámen ležící na povrchu půdy, zabořený maximálně 1 cm do země.

Pozorují a zapíší nalezené živočichy a rostliny – počet jedinců i počet druhů.

Záměrem je opakovat uvedená pozorování na stejném místě během roku (každý měsíc) a porovnávat je mezi sebou.

Život na louce (20 min)

Žáci s pomocí provázku a kolíků či velkých hřebíků vytyčí na louce 1 m^₂. Pokud je to možné, ponechají vytyčený čtverec na louce.

Žáci pozorují a zapíší rostliny a živočichy vyskytující se v daném prostoru na povrchu půdy a pod kameny – počet druhů i počet jedinců. Pozorují také pohyb živočichů.

Žáci porovnávají život na povrchu půdy a pod kameny.

Záměrem je opakovat uvedená pozorování na stejném místě během roku (každý měsíc) a porovnávat je mezi sebou.

Shrnutí a závěr (10 min)

Každá skupina představí výsledky svých pozorování ostatním. Mohou se držet otázek, co zjistili, jaké proměny zaznamenali, co je překvapilo.

Pokud pozorování a záznamy opakujeme každý měsíc, připraví žáci na konci školního roku závěrečnou shrnující prezentaci, kde se pokusí shrnout, jak se mění život na louce a pod kameny během roku, jak se ovlivňuje teplota vody a okolního vzduchu.

Co se žáci v hodině naučili? (výukový cíl venkovní lekce)

Dlouhodobé cíle:

1. Rozvoj spolupráce a práce v týmu – Žáci se učí efektivně spolupracovat, komunikovat mezi sebou a rozdělovat si úkoly. Každý člen skupiny přispívá svým dílem k celkovému výsledku. To podporuje vzájemný respekt, trpělivost a zodpovědnost vůči ostatním.
2. Kritické myšlení a řešení problémů – Sledování proměn v přírodě vyžaduje přemýšlení o tom, proč k nim dochází a jaké faktory je ovlivňují. Žáci musí analyzovat své výsledky a přemýšlet, jak lze změny vysvětlit (např. vzájemné ovlivňování teploty vody a vzduchu, sezónní změny života pod kamenem).
3. Pozorování dovednosti a trpělivost – Pravidelné sledování přírodních procesů učí žáky pečlivosti, pozornosti k detailům a trpělivosti. Uvědomí si, že změny nejsou okamžité, ale vyžadují čas, což podporuje dlouhodobé plánování a schopnost vytrvat u úkolu.
4. Přirozené učení o přírodních cyklech – Žáci získají praktické znalosti o sezónních změnách, ekosystémech a přírodních zákonitostech. Toto učení je mnohem hlubší, protože probíhá v reálném čase, což umožňuje lepší pochopení přírodních jevů, než by poskytla pouze teoretická výuka.
5. Zodpovědnost za výstupy skupiny – Každá skupina je zodpovědná za své měření a pozorování, což podporuje pocit osobní odpovědnosti. Žáci si uvědomí, že jejich úsilí má vliv na celkový úspěch skupiny i na společnou prezentaci.
6. Rozvoj prezentačních a komunikačních dovedností – Na konci každého měsíce a roku mají žáci možnost prezentovat své poznatky ostatním. Tento proces podporuje sebevědomí, schopnost strukturovaně vyjadřovat své myšlenky a předávat získané informace. Prezentování vlastních výsledků před spolužáky posiluje vlastní sebedůvěru.
7. Prohlubování vztahů k přírodě – Pravidelný kontakt s přírodou vede k hlubšímu vztahu k životnímu prostředí. Žáci si více uvědomí krásu a křehkost přírody a naučí se ji chránit. Tím se formují jejich postoje k ochraně životního prostředí a zodpovědnosti za něj.
8. Propojení teorie a praxe – Žáci si osvojí znalosti o přírodních jevech nejen teoreticky, ale i prakticky. Toto propojení teorie s realitou zlepšuje jejich porozumění a činí učení smysluplnějším a zábavnějším.
9. Rozvoj emoční inteligence – Pozorování a komunikace v rámci skupiny podporují empatii a schopnost porozumět pocitům ostatních. Diskuze nad výsledky a skupinová práce rozvíjí schopnost naslouchat a respektovat názory druhých.