Jak si naplánovat jasný cíl?

Při stanovování cíle nám může pomoci např. metoda SMART, která upozorňuje na základní charakteristiky vytyčeného cíle (S – smysluplný, M – měřitelný, ověřitelný, A – akceptovatelný, dosažitelný, R – realizovatelný, T – termínovaný, časově zvládnutelný). Cíl výuky nejlépe vystihují aktivní slovesa, která představují, co mají žáci na konci hodiny umět. Podívejte se na příklady takové přípravy na hodinu přírodopisu nebo matematiky.

Cíle venkovní lekce tvoříme ideálně až poté, co zvážíme následující parametry (okolnosti). 

Předchozí úroveň znalostí žáků

Na začátku lekce zjišťujeme, kde se žáci ve výukovém procesu nacházejí, na jaké úrovni jsou jejich vědomosti a zkušenosti. Ke zjištění těchto znalostí můžeme použít například evokaci.

Uveďme příklad evokace, kterou použila učitelka pro výuku žáků 2. třídy na téma Ekosystém les. Učitelka popisuje zařazení evokace, která navazuje na předchozí činnosti na toto téma, a současně zjišťuje aktuální úroveň znalosti žáků.

„V hodinách čtení si během několika předchozích týdnů čteme z knihy: Slyšíš, jak mluví stromy? (Petr Wohlleben). Poté diskutujeme, tvoříme myšlenkovou mapu na téma les, sepíšeme všechno, co víme nebo co si myslíme, o lese na papírový arch. Děti vypráví své zážitky z lesa, sepisujeme pohádky a příběhy, které se odehrávají v lese.“

Marcela Minaříková, ZŠ Břeclav, 2020

Návaznost na předchozí výuku

Ptáme se, na co venkovní učivo navazuje, které informace můžeme přenést z předchozí výuky  a využít v dalším zkoumání v přírodě v rámci venkovní lekce. Žákům tímto zprostředkujeme souvislosti mezi získanými informacemi/znalostmi a reálným světem.

Učitel fyziky se rozhodl praktickým pokusem ukázat funkci Pascalova zákona v rámci venkovní výuky. K provázání toho, co se žáci učili minulou hodinu a na co navazují, použil motivační úvod.

 „Mám tu pro vás dva obrázky. Nevím, který se vám bude více líbit. Zubařské křeslo, nebo hydraulický zvedák na auta? Dnes poznáte, na jakém fyzikálním principu obě dvě zařízení fungují. Podíváme se na Pascalův zákon v praxi. Už víte, jak je to s tlakem v kapalině v uzavřené nádobě. Jaký tlak je v různých místech nádoby dnes zjistíme díky situaci, kdy budeme mít dva různé písty a jednu nádobu. Co myslíte, bude mít větší sílu ten z vás, kdo bude mít větší plochu pístu, anebo menší plochu pístu při přetlačení? Nevíte? Pojďme si to vyzkoušet…“

Tomáš Peterek, ZŠ Skřipov

Příležitosti venkovního prostředí

Zvažujeme, které cíle (poznávací, postojové a psychomotorické) jsou pro nás nosné, mají v dané chvíli větší váhu a „výtěžnost“ v rámci jedinečnosti např. místa nebo děje, který zkoumáme.

Například procvičujeme-li fyzikální výpočty vlastností vody u řeky, kde současně výsledky těchto měření vedou k pochopení vztahu kvality vody, její biodiverzity a vlivů člověka na čistotu vody, využijme toto zjištění (tzv. „aha moment“) pro posílení postojových cílů, např. vztahu člověka k živé přírodě, vztahu k místu (řeka, její čistota, význam a nepostradatelnost pro lidskou společnost) na úkor vyššího počtu spočítaných operací. Ty, na rozdíl od setkání s tekoucí řekou, můžeme trénovat i po návratu do školy.

Podobnou příležitost venkovního prostředí využila ve své hodině terénní výuky u řeky Svratky paní učitelka, která si pro venkovní výuku stanovila tyto cíle:

• porovnat charakter a znečištění řeky ve středověku a v současnosti
• pojmenovat význam řeky pro život ve městě ve středověku a v současnosti

Barbora Strobachová, ZŠ Slunovrat, Brno