Paměť krajiny – práce s mapou v terénu

Třída/věk žáků: 7.–9. třída / 13–15 let
Předmět/délka lekce: přírodopis, zeměpis, dějepis, občanská výchova/3x45 min

Pomůcky

• oblečení do přírody,
• podložka na psaní,
• psací potřeby – tužky, fixy, papíry velikosti A4,
• podložka na sednutí,
• mapy a buzoly podle počtu skupin,
• GPS turistické navigace podle počtu skupin,
• výukové texty,
• provázek,
• dalekohledy podle počtu skupin,
• fotoaparáty.
  Rozpracovaný obsah

Obsah výukové lekce

Tento blok terénní výuky provází žáky vybranou krajinou, kterou vnímají a poznávají. Výuka je zaměřena
jak zážitkově – umožňuje vyjádření pocitů z krajiny, tak výzkumně – vybízí žáky k hledání různých objektů
v krajině a jejich propojování do souvislostí, podporuje ale také spolupráci při řešení úkolů, vede žáky
k seznámení s krajinou v historických i současných podobách.

Mapa pocitů v krajině (45 min)
Žákům rozdejte vytištěné mapy území, podložky a tužky. Jejich úkolem je území procházet a zaznamenávat do mapy, jak na ně krajina působí.
Možnosti, jak zaznamenávat do mapy, mohou být ohraničené např. tak, že zvolíme dvě barvy, a to pro
pocit příjemný a pro pocit nepříjemný. Žáci mohou velikostí tečky vyjádřit míru. Nebo můžeme žákům
dát větší volnost, a pak si mohou žáci vytvořit každý na svoji mapu legendu, tedy vysvětlivky symbolů
pro různé pocity a dojmy z míst.
Doporučte žákům, aby na jimi vybraných místech nejprve chvíli vnímali a poté zaznamenávali. Chtějí-li si
zaznamenat i komentáře k jednotlivým místům, mohou k mapě přiložit další list.
Ještě než žáci vyrazí do území, definujte si jeho přesné hranice, domluvte se na pevném čase a místě
setkání. Každý žák si mapu podle buzoly zorientuje.
Po návratu na místo setkání nejprve sdílejte v kruhu s žáky, jak se jim „pocitový“ průzkum území líbil, jak
se jim krajinou procházelo a zaznamenávalo, zda byli něčím rušeni, co jim pomáhalo.
Na natažený provázek mezi stromy připněte všechny pocitové mapy a nechejte žáky všechny projít
a prohlédnout.

Pojďme se nyní ohlédnout za vaší samostatnou prací:

• Jak se vám mapování pocitů v krajině líbilo?
• Jak se vám krajinou procházelo?
• Jak se vám hledala místa, nerušilo vás něco?

Na natažený provázek mezi stromy připněte všechny pocitové mapy a prohlédněte si je.

• Která místa byla nejčastěji vnímána příjemně? Proč myslíte?
• Na kterých místech se většinou objevily pocity nepříjemné? Proč myslíte, že to
  tak bylo?
• Vnímali jste i jiné konkrétní pocity na některých místech? Co myslíte, že je
  způsobovalo?
• Jakou roli v našich životech hraje vzhled krajiny?

Paměť krajiny (45 min)
Podoba krajiny odpovídá především současnému způsobu života společnosti, tedy osídlení a hospodaření. Zároveň můžeme v krajině ale také „číst“ její historii. Uprostřed polí zůstávají boží muka,
s řekou podélně teče její boční rameno, které bývalo mlýnským náhonem atd.
Předem vytiskněte pro žáky historické mapy krajiny, kde probíhá výuka. Ideálně by měly v čase
zachycovat důležité momenty zlomů v přeměně naší krajiny, tedy např. mapy z 19. stol., z 20. let 20. stol.,
z období kolektivizace a slučování pozemků, příp. z 90. let 20. stol.
Zadání pro žáky má dvě fáze. Nejprve žákům rozdejte ideálně do trojic (příp. dvojic) sady map. Jejich
úkolem je mapy porovnávat a vyhledávat podstatné změny v krajině oproti dnešku. Žáci si tyto změny
zapisují na papír na podložce, číslují je a zaznamenávají si tato místa do mapy současné.
Dále už žáci vyráží do terénu a v něm vyhledávají svědectví o tom, jak vypadala krajina v historii. Mohou
jimi být konkrétní objekty (křížky, staré stavby, kamenné zídky, náhony, staré stromy...) nebo různé
nerovnosti v krajině, zaniklé cesty atp. Tyto důkazy žáci zaznamenávají do mapy a pomocí souřadnic do
GPS navigace. Ke každému si také dělají poznámky a pořizují fotografie.

Vyhodnocení (30 min)
Žáci se po návratu z úkolu ve skupinkách pokusí své záznamy ještě shrnout, vybrat svá nelepší pozorování
v krajině, pojmenovat si místa, která se jim nepodařilo dohledat, příp. sepsat ještě různé zajímavosti
a pozorování mimo úkol.
Následuje sdílení zkušeností z pozorování v krajině a porovnávání výsledků. Poté zadejte žákům úkol:

• Vyberte tři změny v krajině, o které jste se zajímali a kde jste provedli pátrání. Přemýšlejte, kdy
  a proč k těmto změnám došlo a proč tyto zásahy člověk do krajiny udělal.
• Jak se takové zásahy v krajině projevují kromě jejího vzhledu? Může dojít k nějakému narušení přírody a její rovnováhy?

Vyzvěte žáky, ať sdílejí své odpovědi.

Zhodnocení výuky (5 min)
Na samotný závěr položte žákům otázky:

• Jak se vám pracovalo ve skupinách, co vám pomáhalo?
• Jaké pocity máte z dnešní terénní výuky?

Můžete se ptát:

• Odpovídalo vaše oblečení terénním podmínkám a počasí? Změnili byste něco?
• Které pomůcky se nám osvědčily a které ne? Máte nějaké návrhy na změnu?
• Probíhala výuka organizačně plynule? Bylo něco, co vás zaskočilo nebo vám chybělo?

Na terénní blok by mělo navazovat komentované promítání fotografií jednotlivých skupin ve škole.

Metodické poznámky:
K tomuto bloku terénní výuky vyberte krajinu z části osídlenou, pestrou, ale nemusí být nikterak ideální.
Naopak může mít svá konfliktní místa. Může to být blízké okolí školy. Tento kus krajiny si předem
projděte a naplánujte trasy. Doporučené území je o rozloze 1 x 1 km.

Zdroje map:

• Katastrální mapa daného území. Nahlížení do katastru nemovitostí. [online]. Český úřad zeměměřičský a katastrální, 2004–2022. [cit. 2022-05-27]. Dostupné z: https://sgi-nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=6D2BCEB5&MarQParam0=611778&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka
• Zajímavou mapou je také digitální mapa reliéfu území, neboť právě tvar, členitost a deprese
  reliéfu mohou být důkazem zaniklých meandrů řek, rybníků, cest nebo sídel. Geoprohlížeč.
  [online]. Dostupné z: https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/.
• Historické mapy z 19. století: Mapy.cz [online]. Dostupné z: https://mapy.cz/19stoleti.
• Europe in the XIX. Century. Arcanum Maps. [online]. Dostupné z: https://maps.arcanum.com/en/map/europe-19century-secondsurvey/?bbox=1822490.2046442009%2C6326982.697132816%2C1831581.433695869%2C6330341.149063096&layers=158%2C164

Co se žáci v hodině naučili? (výukový cíl venkovní lekce)

Žáci vnímali a poznávali krajinu kolem sebe. Hledali různé objekty v krajině a propojovali je do
souvislostí, spolupracovali při řešení úkolů, seznámili se s krajinou v historických i současných podobách.