Muzeum hraček – venkovní aktivity našich prarodičů

Třída/věk žáků: 4.–5. třída / 9–11 let
Předmět/délka lekce: tělesná výchova, ICT, český jazyk – sloh, délka 2 x 45 min (navíc 1 x 45 min
před venkovní lekcí ve třídě a 1 x 45 min ve třídě po skončení venkovní výuky)

Pomůcky

• dle zvolených aktivit (kuličky, křída, obruč, skákací guma, míč, švihadlo a další),
• podložky s linkovaným papírem, pero pro každého žáka,
• tužka,
• tabule se zjednodušenými pravidly k aktivitám.

Obsah výukové lekce

Této lekci předchází průzkum žáků u rodičů, prarodičů, v knihách či na internetu na téma venkovní hry
a aktivity našich prarodičů. Zjišťují, jaké hry se dříve hrály, jaká měly pravidla a jaké pomůcky nebo
nářadí k nim bylo potřeba. Vyhledávají také obrázky, fotografie nebo videa. Při společném
brainstormingu následně sestaví seznam cca 5 nejzajímavějších aktivit, ke kterým jde vyrobit nebo
sehnat pomůcky a obsahují pohyb, a vyberou vhodné přírodní prostředí pro realizaci her.

Možné hry a aktivity:
kuličky, skákací panák, házení vlaštovek, chůdy, čára, pohánění kola, špaček, školka s míčem, školka se
švihadlem, školka se skákací gumou apod.

Venkovní lekce je tvořena dvěma částmi

V první části žáci aktivně vyzkoušejí zvolené aktivity na určených stanovištích s pomůckami. Stanoviště jsou od sebe dostatečně vzdálená, aby se činnosti neovlivňovaly a žáci navzájem nezranili. Každé
stanoviště má určený počet hráčů, žáci si volí ta, která mají volné místo, přednostně doplňují místo
tam, kde je nedostatečný počet hráčů na hru. Na každé stanoviště mají žáci časový limit 5 minut, aby
si ji vyzkoušeli a aplikovali pravidla, která vyhledali v předcházející hodině ve třídě nebo samostatně
doma.

Druhá část přetváří prakticky vyzkoušené aktivity do psané podoby. Každý žák si vybere jednu z aktivit, která ho zaujala a sepíše nanečisto v bodech popis činnosti. Popis by měl být výstižný, abychom si mohli učinit vlastní představu o činnosti. Cílem je popsat činnost tak, aby čtenář co nejpřesněji pochopil, ze
kterých úkonů se skládá, v jakém pořadí na sebe navazují a jak spolu souvisejí. Důležitá je volba pořadí
jednotlivých částí. Začínáme nejdůležitějšími prvky (prostředí, pomůcky, počet hráčů...), přecházíme
k pravidlům a na závěr k jednotlivostem a praktickým poznámkám. Na závěr k popisu žáci doplní
schémata, náčrtky, obrázky apod.

V závěrečné fázi dostávají žáci prostor pro vlastní tvoření. Ve skupinách vymýšlejí vlastní varianty nebo zcela nové hry pouze s použitím přírodního materiálu z jejich bezprostřední blízkosti. Hry mohou být
učitelem směřovány pro každou skupinu na určité téma: páka, tření, hmat, rovnováha apod.
Navzájem si své aktivity představí a předvedou.

Venkovní lekci zakončíme společnou reflexí:

• Proč se naši předci více věnovali hraní podobných her?
• V čem žáci vnímají přínos podobných aktivit, co rozvíjí?
• Kterou z vymyšlených her lze hrát kdekoliv ve venkovním prostředí, které potřebují speciální
  prostředí?
• Při které aktivitě se žáci cítili nejlépe, která je zaujala a čím?

Na venkovní lekci může navazovat další hodina v učebně, kde žáci zpracují své poznámky k vybrané
aktivitě a napíší její popis, který doprovodí obrázkem nebo náčrtkem.

Co se žáci v hodině naučili? (výukový cíl venkovní lekce)

Žáci z různých informačních zdrojů vyhledali a prakticky si vyzkoušeli venkovní hry a aktivity z doby
našich prarodičů, pozorovali a hodnotili pravidla a postup činností, na závěr v bodech sepsali popis
vybrané činnosti a doprovodili jej náčrtem nebo obrázkem.

Mgr. Petra Nejezchlebová – Lipka, pracoviště Rozmarýnek