Vodní biotop – terénní výzkum badatelskou metodou

Třída/věk žáků: 5.–6. třída / 10–12 let
Předmět/délka lekce: přírodověda, přírodopis, délka 3x45 min (+ čas na přesun na biotop a zpět)

Pomůcky

• podložku na psaní,
• psací potřeby – tužku, papír velikosti A5 (může být i jiná velikost),
• podložku na sednutí,
• provázek,
• šipky z papíru A6 (3 ks/žák),
• šátek,
• zvoneček,
• obálky se zadáním,
• flipchartový papír a pastelky na psaní,
• badatelský postup,
• badatelské pracovní listy,
• sadu badatelských pomůcek dle seznamu, který jsme si vytvořili (mohlo by se hodit:
  binokulární lupa, krabičková lupa, klasická lupa, podnos plastový bílý, klíč k určování vodních
  bezobratlých, klíč k určování stromů a keřů, knihy – atlasy a klíče, entomologická pinzeta,
  holínky, miska plastová bílá, cedník s násadou, svinovací metr, síťka akvaristická, síťka tzv.
  planktonka, teploměr).

Obsah výukové lekce

Zvolené místo:
Vodní ekosystém (ekosystém stojaté vody, ekosystém tekoucí vody) a jeho blízké okolí, kde budou
probíhat badatelské aktivity. Výběr lokality závisí na podmínkách dané školy, může se jednat o místo
v blízkosti školy, aby bylo snadno dostupné, nebo místo vzdálenější, záleží na možnostech školy a preferencích pedagoga.

Úvod (10 min)
Tento blok je terénní výukou s využitím badatelské metody výzkumu. Žáci si sami ve výzkumných
týmech vymýšlí výzkumnou otázku, zaměřující se na daný ekosystém, stanovují hypotézu, sestavují
postup pro ověření nebo vyvrácení hypotézy, sbírají a zpracovávají výsledky výzkumu, které následně
prezentují spolužákům. Součástí bloku je reflexe zjištěných poznatků i samotné výuky.
Milí badatelé,
dnes se společně zaměříme na vodní ekosystém (ekosystém stojaté vody, ekosystém tekoucí vody)
a jeho blízké okolí. Seznámíte se blíže s ekosystémem a jeho jednotlivými složkami, vytvoříte si
badatelské týmy a stanovíte si, na kterou složku vodního ekosystému se budete chtít při bádání zaměřit,
a zrealizujete svůj první badatelský výzkum.

Hry smyslové a průzkumné (45 min)
Průzkumníci
Každý z vás teď dostane možnost vydat se na průzkum místa, kde se teď nacházíme, a objevit v našem
nejbližším okolí alespoň tři místa, která vám budou připadat něčím zajímavá, výjimečná, sympatická,
budete se na nich cítit dobře atd. Každý dostane tři papírové šipky, které použije pro označení
zajímavého místa, a pokud byste chtěli, můžete na šipku napsat krátké heslo, slovní spojení, hashtag,
který bude vyjadřovat, čím vás místo zaujalo, čím je pro vás výjimečné, zajímavé. Jakmile umístíte tři
šipky, vraťte se zpět na toto místo. Na průzkum a hledání zajímavých míst máte pět minut, jakmile
uslyšíte zvonit zvoneček, je to signál pro ukončení průzkumu.
Vydejte se znovu do okolí a zkuste najít všechna místa označená vašimi spolužáky, můžete tak
objevit i místa, která jste předtím sami neobjevili, a vyberte si jedno místo, které vás zaujalo úplně
nejvíce. Jakmile se sejdeme znovu v kruhu, tak si vzájemně sdělíme, které místo to pro vás bylo a proč.

Slepá karavana
Žáci půjdou poslepu a potichu a budou se orientovat pomocí nataženého provázku, který je bude
navigovat, kudy mají jít. Jednou rukou se budou držet provázku a druhou rukou prohledávat svoje okolí
a prozkoumávat pomocí hmatu různé povrchy kolem sebe. Natažený provázek můžete připravit
dopředu; pokud se bude výuky účastnit více pedagogů, může provázet natáhnout jeden z nich
v průběhu aktivit. Natáhněte provázek tak, aby žákům umožnil poznat pomocí hmatu různorodé
povrchy, různé typy kůry na stromech, různé tvary listů, povrchy o různé drsnosti, různé vůně, provázek
může měnit i výšku umístění, takže žáci se v některých chvílích budou muset sklonit téměř k zemi nebo
si naopak stoupnout na špičky.
Budeme teď pokračovat v cestě poslepu, tentokrát ale půjdeme poslepu a potichu všichni a průvodcem
nám bude provázek, který nás bude navigovat, kudy máte jít. Provázek vás povede kolem různých míst,
předmětů, povrchů, zkuste vnímat všechny vjemy, zkuste si vše ohmatat, zkuste si představit, jak daný
předmět vypadá, jak je velký, jaký má tvar, zda je hladký, drsný, suchý, mokrý, jak voní atd. Jakmile
dojdete na konec provázku, budu tam na vás čekat a řeknu vám, co bude následovat. Vycházet na cestu
budete postupně, vždy po uplynutí časového intervalu. Všichni budou mít při své cestě zavázané oči
a při cestě bychom měli být úplně potichu.
Jakmile žáci dojdou na konec provázku, posaďte je stále ještě se zavázanýma očima do kruhu
a přejděte k aktivitě Zvuky přírody.

Zvuky přírody
Řekněte žákům, že ještě chvíli zůstanou se zavázanýma očima.
V průběhu cesty jste vnímali svoje okolí především pomocí hmatu, případně vůní, teď budete mít
možnost poznávat svoje okolí pomocí zvuku. Zůstaňte ještě úplně v tichosti a zkuste se zaposlouchat
do zvuků přírody. Zkuste vnímat co nejvíce zvuků, i těch téměř neslyšitelných.
Nechte žáky poslouchat alespoň pět minut. Poté žákům řekněte, že od této chvíle již mohou mluvit,
ale oči zůstanou stále zavázané.
Položte žákům následující otázky:

• Co všechno jste při cestě potkali? Co všechno jste slyšeli za zvuky?
• Co si myslíte, že kolem nás roste, co zde žije?

Můžete si teď všichni sundat šátky a rozhlédnout se kolem sebe.
Nechte jim několik minut, aby si prohlédli okolí, zatím neodchází z kruhu, pouze se rozhlíží. Pokračujte
v pokládání otázek.

• Vypadá místo podobně jako ve vašich představách? Pokud ne, v čem se liší?
• Jak jste se v průběhu aktivity cítili? Byla vám chůze se zavřenýma očima příjemná?
• Ve které chvíli jste se cítili lépe, když jste byli průvodci, nebo když jste byli ti, kteří byli vedeni?
  V čem vám tato role byla příjemnější?

Reflexe (10 min)
Řekněte žákům, aby se zamysleli, co všechno zažili v předchozí části terénní výuky. Jejich nápady
zapisujte na papír. Motivujte žáky tím, že nyní budeme mít více času místo prozkoumávat a budou
si moci vybrat, co by je místě nejvíce bavilo objevovat a zkoumat.

Prožitková aktivita v biotopu s pozorováním (15 min)
Řekněte žákům, aby si našli klidné místo, ze kterého dobře uvidí na vodní hladinu nebo břeh vody
a na kterém je nebude rušit nikdo jiný, a ideálně takové, kde neuvidí na žádného ze svých spolužáků
(pokud je to možné). V průběhu pozorování si žáci mohou psát poznámky, co se dělo.

Rozdejte žákům obálky s kartičkou, na které bude napsaný následující text:

Pozoruj dění kolem sebe. Co se děje na vodní hladině nebo pod ní? Na břehu řeky nebo potoka? Pozoruj
vybrané místo alespoň pět minut, pozorování ukončí zvukový signál (zvonění zvonečku). Poté máš ještě
pár minut čas, abys na druhou stranu tohoto listu napsal(a), co vše se dělo. Může to být jen seznam
poznámek, ale můžeš napsat příběh, básničku nebo zachytit pozorovaný příběh pomocí obrazu. Při
druhém zvonění zvonečku se vrať zpět.

Vytvořte s žáky kruh a podpořte je ve sdílení svých prožitků. Využít můžete následující otázky:

• Jaké místo jste si vybrali?
• Jaké pro vás pozorování bylo? Co zajímavého jste viděli?
• Jaké jednotlivé složky můžeme v ekosystému najít? Co všechno zde najdeme – co vše zde žije,
  roste?
• Jaké jsou vztahy mezi jednotlivými složkami ekosystému? Mohou se vzájemně ovlivňovat? Jsou
  pro sebe navzájem důležité?

Stanovení výzkumné otázky (10 min)
Žáci jsou rozděleni do badatelských týmů. Rozdejte každému týmů badatelský list.
Řekněte žákům, aby v badatelských týmech vymysleli několik výzkumných otázek, kterými by se mohli
dnes zabývat. Podpořte je v přemýšlení o tom, jak vypadá výzkumná otázka. Podejte žákům zpětnou
vazbu k vymyšleným výzkumným otázkám, pomozte jim s případným přeformulováním otázek.
Žáci si v týmu vyberou jednu výzkumnou otázku, které se budou věnovat, a stanoví si hypotézu.
Připomeňte si s žáky, jak má správná hypotéza vypadat. Zkonzultujte s žáky jimi stanovenou hypotézu.
Řekněte žákům, aby vytvořili postup ověření hypotézy včetně časového plánu a aby si zapsali
výzkumnou otázku, hypotézu a postup ověřování hypotézy do badatelského listu. Podpořte je
v rozdělení rolí v týmu.

Bádání, sumarizování, vyhodnocení (45 min)
V průběhu bádání procházejte mezi jednotlivými týmy, ptejte se, v jaké fázi výzkumu jsou, podpořte je
v důkladném zaznamenávání výsledků. Sledujte, zda žáci pracují podle rozdělených rolí, zda funguje
spolupráce mezi členy jednotlivých badatelských týmů.
Ukončete bádání, řekněte žákům, aby vrátili badatelské pomůcky. Ze získaných dat a údajů zpracují
žáci výstupy – grafy, tabulky atd. V následující hodině ve škole budou mít prostor přenést výsledky
výzkumu do podoby posteru a prezentovat svoje výsledky ostatním badatelským týmům.

Zpětná vazba (10 min)
V závěru terénního bloku položte žákům následující otázky:

• Jak vás dnes bádání bavilo?
• Jaké máte dojmy z vašeho pozorování/výzkumu?
• Jak se vám spolupracovalo ve skupině?
• Je něco, co byste příště chtěli udělat jinak?

Reflexe a vyhodnocení výsledků ve škole (45 min)
Ve škole v učebně, každý badatelský tým má své pracovní místo a pomůcky k přípravě prezentace.
Zpracování výsledků bádání v terénu do grafické podoby, prezentace ostatním žákům, vyvozování
závěrů, otázek, reflexe výuky.
Výsledky z výuky v terénu převeďte do grafické podoby posteru, kterým ostatním spolužákům
představíte váš výzkum. Prezentace by měla obsahovat tyto části: výzkumné otázky, hypotézy,
badatelské postupy, zjištěná data a výsledky, ověření či vyvrácení hypotézy a nové otázky, které
z výzkumu vzešly. Může být doplněna o poznámky, v čem byste příště postupovali jinak, co byste
případně změnili v badatelském postupu.

Reflexe výuky:

• K jakým poznatkům vedla druhá terénní výuka?
• Co jsme se dozvěděli o vodních biotopech nového?
• Jakou dovednost jsme si zlepšili? Co vám pomáhalo v učení, co nás brzdilo?

Co se žáci v hodině naučili? (výukový cíl venkovní lekce)

Cíl: Žáci aktivně zkoumali přírodní prostředí prostřednictvím smyslů, pozorovali přírodní rozmanitost.
Tvořili si vztah k danému místu, zbavovali se obav z kontaktu s přírodním prostředím. V badatelské
části žáci pozorovali biotop a schematizovali ekosystémové vztahy. Vytvořili badatelské týmy a vybrali
téma společné práce. Zformulovali výzkumné otázky, stanovili hypotézy, sestavili postup bádání,
reflektovali proces učení a vyhodnotili jej. Výsledky své práce prezentovali ostatním výzkumným
týmům.