Venkovní výuka – metodologie pro dlouhodobou a pravidelnou výuku venku

Publikace Venkovní výuka – metodologie pro dlouhodobou a pravidelnou výuku venku vytěžila dva roky práce s učiteli z praxe. Ukotvuje pojem venkovní výuky mezi pedagogickými přístupy. Obsahuje ukázky praktických příkladů přímo od učitelů, kteří sdílí, jak učili venku v rámci projektu Venkovní učitel.

PUBLIKACE KE STAŽENÍ

O METODOLOGII – vybíráme z obsahu publikace

Venkovní výuka (výuka venku) je vyučování, které se odehrává dlouhodobě a pravidelně venku. Je propojené s osobní realitou žáka, má promyšlené vzdělávací cíle, obsah i podmínky pro učení, a je kurikulárně a organizačně provázané se školní výukou.

„Venkovní výuka není pouhou aktivitou za odměnu. Je čas ji přijmout jako další z běžně využívaných vzdělávacích strategií a začlenit ji do svého standardního profesního portfolia.“

PhDr. Roman Kroufek, Ph.D.

Základní charakteristiky venkovní výuky:

• Jde o vzdělávací proces řízený učitelem i žákem,
• je provázaná se školním kurikulem,
• jejím prostřednictvím je dosahováno vzdělávacích cílů (výukou venku se žák opravdu učí,
  dosahuje cílů vzdělávání),
• probíhá z velké části venku, 
• venkovní prostředí je prostředkem učení (nikoli pouhým prostředím pro učení) a zahrnuje
  přírodu i komunitu lidí,
• je to výuka, v níž se žák aktivně učí a rozvíjí všechny složky své osobnosti (kognitivní, afektivní i psychomotorické), ne však nutně všechny současně.

Učitel venkovní výuky (venkovní učitel) vidí smysl v tom, aby učení žáků probíhalo dlouhodobě a smysluplně i mimo prostory třídy a školy, tedy venku.

„Když jsem s venkovní výukou začínala, vymýšlela jsem krátké aktivity, které jsme realizovali v blízkosti školy v rozsahu maximálně jedné vyučovací hodiny. Ke konci školního roku jsme vyráželi ven na celý den a věnovali jsme se jednomu tématu, ale většinou jen v jednom předmětu. Mým velkým snem a cílem je dostat se postupně k integrované tematické výuce a učit tematicky v blocích.“

Hana Mašková, ZŠ Židlochovice

Venkovní učitel učí venku pravidelně a dlouhodobě. Vyzná se v různých strategiích a přístupech pro učení venku. Vybavuje školu pomůckami a sám si je vyrábí. Je znalcem svého oboru, průběžně si rozšiřuje své odborné znalosti. Respektuje osobnost žáka, jeho individuální schopnosti i potřeby. Svou výuku plánuje a vyhodnocuje s ohledem na vzdělávací cíle. Při hodnocení se zaměřuje na průběžnou

podporu a popisnou zpětnou vazbu. Stává se inspirací pro ostatní kolegy, spolupracuje s nimi při hledání mezipředmětových témat a přesahů.

„Příroda je otevřená učebnice, kde stránky jsou každý den nové a nové.“

Tomáš Peterek, venkovní učitel (ZŠ a MŠ Skřipov)