Jak zadržet vodu – badatelská lekce

Třída/věk žáků: 3.–5. třída / 8–11 let
Předmět/délka lekce: Matematika, přírodověda/1x60 min

 

Pomůcky

 

  • plastová nádobka s uchem pro každou skupinu (velké nádobky od jogurtu) + jedna již předem vyplněná betonem,
  • lavory nebo kbelíky s nasbíraným přírodním materiálem – hlína, písek, mech, větve, šišky,
  • odměrky plastové,
  • váhy závěsné do skupin,
  • předtištěné tabulky s podložkami a tužkami,
  • silonky (nebo stará záclona) a gumičky.

 

Obsah výukové lekce

 

Pedagog si alespoň den předem připraví kbelíky s přírodním materiálem a nechá jej dostatečně
proschnout. Pro rychlejší skupinky si den předem namočí suchou větev, větev v rozkladu a šišku, stejné
kusy nechá suché pro porovnání.
Žáky rozdělí do skupinek (ideálně 3–4 žáci ve skupině). Motivuje je krátkou diskuzí o tom, co v lese
dokáže zadržet vodu, aby hned neodtekla a měla možnost se vsáknout.

Na závěr položí otázku: Kolik vody dokáží nasát různé materiály?

Žáci mají možnost odhadnout předem, který materiál nasákne nejvíc vody, svůj tip na pořadí si zaznačí do tabulky.
Poté pedagog všem popíše postup práce.

  • Zvážíme nádobku a váhy vynulujeme.
  • Do nádobky odměříme vždy stejné množství (200 g) přírodniny podle seznamu v tabulce.
  • Nádobku s materiálem naplníme vodou, přetáhneme silonkou a zabezpečíme gumičkou.
  • Vodu necháme v každé nádobce zhruba minutu a pak přes silonku opatrně vodu vyléváme.
  • Sledujeme i čistotu odtékající vody (hlína při záplavách zanese silnice a domky ve vesnici).
  • Znovu zvážíme nádobku, odečteme hmotnost nádobky, kterou jsme si změřili na začátku a údaje
    zapíšeme do tabulky.
  • Hmotnost suché směsi odečteme od hmotnosti nasáklé směsi a výsledek zapíšeme do třetího
    sloupce.
  • Podle výsledků určíme pořadí, který z materiálů zadržel nejvíce a který zadržel nejméně vody.
  • Vyhodnotíme, jaký vliv a význam to má pro les z hlediska vsakování vody.

 

Aktivita navíc pro rychlé skupinky:

  • Připravíme si předem namočenou větev, větev v rozkladu a šišku.
  • Připravený máme i tentýž materiál v suchém stavu (mokrý materiál před namočením měl stejnou
    hmotnost jako suchý).
  • Obě varianty zvážíme a vyhodnotíme, kolik vody materiál nasákl.

 


Tabulku s výsledky si žáci po skončení bádání vzájemně představí. Vyhodnotí, jestli odhadli pořadí
nasákavosti materiálu a popíší, co je na měření nejvíce překvapilo.

 

Metodické poznámky

 

Všechny materiály musíme předem nechat dobře vyschnout. Je vhodné žáky na začátku aktivity seznámit
s fungováním závěsné váhy a obzvláště s mladšími žáky první pokus provedeme společně.
Na konci aktivity po sobě žáci uvedou stanoviště do původního stavu. Mokré přírodniny skladují na
určené místo, poté jej vracíme na místo sběru.

 

Co se žáci v hodině naučili? (výukový cíl venkovní lekce)

 

Žáci ve skupinkách otestovali nasákavost nasbíraných materiálů a seřadili je do pořadí podle
nasákavosti. Vyvodili vliv nasákavosti na zadržování vody v krajině.


PETRA KOPPOVÁ
koordinátorka venkovní výuky

telefon: +420 603 868 786
mail: petra.koppova@lipka.cz

Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání Brno, příspěvková organizace, pracoviště Kamenná 20, Brno, telefon: 543 420 823, email: kamenna@lipka.cz, www.lipka.cz