NABÍZÍME CESTY, JAK...
... VYRAZIT ZA PRÁH ŠKOLY
AKTUALITY
Plánuji-li Venkovní výuku
PROMYŠLENĚ,
pak ji cíleně zahrnuji do svých ročních výukových/tematických plánů (případně i do ŠVP). Jednotlivá učební témata v plánu skládám s ohledem na nejvhodnější dobu (např. roční období, kulturní dění, tradice, významné události atp.). Smyslem je vyhledávání příležitostí, kdy a jak lze učební látku co nejvíce spojovat s reálným prostředím. Takto žákům lépe zprostředkuji, co nejužší propojení s tím, co mohou skutečně pozorovat kolem sebe v jejich osobním životě i budoucím profesním životě.
Zmapuji si okolí školy tak, že znám příležitosti jednotlivých lokalit pro učení žáků a/nebo mám pro jednotlivá výuková témata vytvořen přehled míst, která mi mohou pomoci v učení.
Při každé cestě za práh školy mám na mysli předem určené výukové cíle, které zapadají do mého učebního plánu a plánuji si i konkrétní způsoby ověření, zda došlo k jejich naplnění
Znám rizika jednotlivých míst a proto si předem připravím vhodná avšak nesvazující opatření k jejich omezení. Dohodnu si s žáky a společně ověříme soubor kritérií pro bezpečný a podnětný pohyb v terénu.
Vyrážím-li ven se žáky
PRAVIDELNĚ,
pak chodíme ven opakovaně v průběhu celého roku. Kombinuji kratší či delší pobyt venku s ohledem na výukový cíl.
Využívám toho, že pravidelností a dostatečnou četností stírám u žáků pocit vyjímečnosti pobytu v přírodě a potřebu opakovaně si přírodou naplnit zážitkovou a emoční stránku. Pravidelností také buduji u žáků rutinní návyky, jak se venku chovat bezpečně a pracovat cílevědomě a soustředěně i v podnětnějším prostředí.
Opakovanou zkušenosti s učením venku mohu u žáků podpořit přesvědčení o využitelnosti školního vzdělání pro skutečný život ve skutečném světě. Výuka se tak může úžeji a účelněji propojovat s životem kolem nás.
Jsou-li venkovní aktivity dobře
PROVÁZANÉ SE ŠKOLNÍ VÝUKOU
kurikulárně i organizačně,
pak vytvářím pro žáky velmi podnětné a komplexní učební podmínky.
Učení ve venkovním prostředí může zdůrazňovat smysluplnost učebních témat. Výuka ve třídě může pomoci zpřehlednit tyto nové poznatky získané ve složitém skutečném světě.
Propojení výuky venku a uvnitř mi umožňuje využívat širší paletu metod, může mi pomoci zvyšovat motivací žáků a mohu díky ní vytvořit prostor pro všestranné učení žáků s rozdílnými osobnostmi a kompetencemi k učení.
Na rozdíl od výuky mezi čtyřmi stěnami, venkovní výukou nabízím praktické situace, reálné prostředí, osobní zkušenost, aplikaci poznatků a dovedností, svět v jeho složitosti a nadpředmětové realitě.
Venkovní výuka využívá pečlivě strukturované výukové aktivity a hodnocení ve spojitosti se školní výukou a aktuálním vzdělávacím plánem (RVP, ŠVP), rozpoznává a zdůrazňuje roli facilitace v procesu učení.
Učím-li venku
DLOUHODOBĚ,
přináším žákům příležitost pro celistvější porozumění světu.
Jedno konkrétní místo může žák zažívat opakovaně vždy s jiným cílem, jiným tématem, v jiných souvislostech, za jiných ročních nebo denních podmínek.
To mu umožňuje poznávat tento prostor mnohovrstevnatě, objevovat vazby jednotlivých složek, sledovat dlohodobé procesy a vnímat jejich proměny v čase.
Dlouhodobostí nabízím žákům příležitost pro naplnění celé škály emocionálních, estetických nebo kognitivních potřeb spojených s poznáváním skutečného světa. Vytvářím tak příležitosti pro rozvoj klíčových kompetencí – např. k řešení problémů, akčních, badatelských nebo podnikavých.
Dlouhodobým plánováním venkovní výuky v rámci školního roku (např. ročním tematickým plánem) mohu efektivně využít venkovní příležitosti pro učení zejména u těch témat, jejichž pochopení se bez reálného světa neobejde.
